Už zhruba před 7000 tisíci lety používali staří Číňané, Tibeťané ovšem i Řekové k léčení roztodivné „baňky“ z dutých buvolích či jiných rohů.
Baňkování (nebo obdobná technika tzv.: „masáž baňkami“) pomáhá např.: při bolestech zad, kloubů, uvolňuje ztuhlé svaly, odstraňuje reflexní změny ve svalech (triggery) a mj. odstraňuje i zažívací či dýchací potíže.
Snad jedinou rádoby „nevýhodou“ této techniky je tvorba modřin, které se po aplikaci baněk objevují. Ovšem modřiny jsou pouze domnělou nevýhodou, protože jsou paradoxně žádoucí a dfc. nutné. I když vypadají u některých pacientů skutečně děsivě, jsou absolutně nebolestivé a zhruba během 3 týdnů zmizí.
Léčebné účinky baňkování
Masáž baňkami zlepšuje krevní oběh a podporuje funkci lynfatického systému, tudíž působí velmi účinně proti celulitidě.
Uvádí se také, že baňkování má příznivý vliv na detoxikaci organizmu a pozitivně působí také při nachlazení či migréně. Navíc se také upraví funkce příslušných vnitřních orgánů. A to všechno díky tomu, že baňkování dokáže velmi intenzivně prokrvit masírovanou tkáň o mnoho více, než zvládne klasická masáž.
Baňkování je vhodnou léčebnou metodou téměř pro všechny.
Kvůli tomu, že baňkování je občas bolestivé ( spíše než bolest jde o „štípání“ pod přiloženou baňkou) a tvoří se po něm krevní výrony (modřiny či tzv. „cucfleky“) není vhodné:
- pro lidi s onemocněním krve – trombóza, srážlivost, hemofilie
- na otevřené či hnisající rány
- na křečové žíly, gangrény či na kůži spálenou od slunce
- pro lidi s poruchami srdečního rytmu
- pro těhotné ženy (zejm. 1. trimestr těhotenství)
- při akutních infekcích a vysokých teplotách
Aby došlo k žádoucímu intenzivnímu hyperprokrvení masírovaného místa, je nutné nechat baňky přichycené minimálně 5 minut. Obvyklá doba trvání procedury je 20 minut, maximální doba baňkování je v indikovaných případech až 45 minut.
V průběhu této doby byste měli cítit, jak se svalstvo prokrvuje a postupně uvolňuje. Předem však musíte počítat s tím, že tato metoda má za následek modřiny, které jsou ale žádoucí.
Typy baňkování
V zásadě existují dva typy baňkování – a to suché, které jsme si popisovali výše, a ještě tzv. „krvavé“.
Druhý typ je spíše alternativní metodou a užívá se na hyper- bolestivých místech, kdy se nejprve jehlou udělá nepatrný otvor, poté se na místo přichytí baňka a ta podtlakem nasaje malé množství krve.
Krvavé baňkování je sice účinnější, ale také bolestivější a nemůže se rozhodně aplikovat na klouby.
Z hygienických důvodů krvavé baňkování provádí jen malé procento terapeutů.